Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tak jsme se znovu po roce sešli na naší táborové show. Letos ale vedoucí vybrali nové místo k našemu nocování. Již popáté jedeme na tábor. A dokonce mimo náš známý okres i kraj. Popojeli jsme kousek na sever. Zavítali jsme do Lubence. Naši vedoucí přijeli o den dříve, aby se na nás dostatečně připravili a vymysleli, čím se budeme bavit po dobu celých dvou týdnů. Tábor nám započal již v Dolní Bělé, kam pro nás všechny přijel autobus profesionálních hasičů z Košutky. Někteří rodiče se nás (ne)radi zbavili, zamávali nám na šťastnou cestu a s radostí nám vlastní jsme vyjeli s naším šoférem a vedoucí Lenkou. Cesta nebyla tak dlouhá, jak nás na ní připravovali rodiče a vedoucí. Utekla velmi rychle. V Lubenci zničehonic řidič zastavil, bál se totiž zlých Mexičanů, kteří přepadli náš autobus. Všichni jsme museli vystoupit, ošklivý Mexičan Slavíno prohledal autobus, nikdo nezůstal. Byli jsme spoutáni a vlečeni cestou kolem Mexického zálivu. Přes pláň Pajsiki, pajsiki au au au. A pak rovnou na velký slavný Tenochtitlán. Cesta byla dlouhá, byli jsme unaveni, ale alespoň batohy nám unesli autobusem do tábora. Konečně jsme došli do tábora, někteří byli tak šťastni, začali uctívat boha Apolla, že došli na konec stezky. Všem byli odebrány otisky. Otisky rtů. Někteří chlapci však nevěděli jak se "rtěnka" používá, tak měli umazané zuby, ale s malou obětí se musí počítat. Škoda jen, že pusinkovali pouze papír, což se některým nelíbilo. Vyměnili jsme sladkosti, kterých bylo letos nějak málo, a mobily za nocleh v chatrčích. Nebojte se však milý rodičové, spaní je fajn. Loni jsme neměli nijak pěkné počasí, tak dnešního pěkného počasí naše Velká indiánská rada rychle využila a vzala nás na ozdravnou koupel do místních bahenních lázní. Náš kuchař si pro nás vymyslel zajímavý program, kdy se snažil většinu instruktorek potopit, nebo spíše až utopit. Ale stejně se potopil pouze jeho trůn. Naše malé Mexičanky Klárka a Andrejka postavili základy pyramid, někteří se do vod závlivu báli.Nemusí, žraloci, krokodýli ani jiná stvoření na ně nečíhají, pouze malé rybky, které se Tomášovi podařilo chytit. Usušeli jsme se na místním Slunci a pomalými krůčky se přesunuli zpět do našeho hlavního města. Na oddech jsme si zahráli pár sportovních her, dovybalili si věci, poklidili si a už se rozhořel táborový oheň. Opekli jsme si vuřtíky. A vedoucí a instruktoři si nás vylosovali do oddílů. Teda spíše naše otisky rtů. Vedoucí a instruktoři se pomalu střídali, každý si vylosoval několik otisku rtů a podle nich jsme se řadili do oddílů. Olmékové, Mayové a Aztékové. Vedoucí Leonor nám ještě řekla nějaké informace, kdy bude mít kdo službu, kdo bude mít noční hlídku a za slavnostních fanfár jsme vztyčili táborovou vlajku. Oheň ještě plál, tak vzala Leonor kytaru a zahrála nám pár českých odrhávaček. A dokonce nám posunuli večerku. Až do půl jedenácté. Tak jsme si doběla vyčistily zoubky a šli spinkat. Dobrou noc :) Čeká nás ještě mnoho práce a potřebujeme nabrat mnoho sil.

 

Náhledy fotografií ze složky Neděle 16.8. -příjezd