Druhý den,aneb první den, který jsme absolvovali už od rána. Slunce probudilo některé z nás už o nějakou tu minutku dříve, než měl být budíček, ale počkali jsme na ostatní, kteří ještě rádi spali. Někteří spali o hodinu méně a měli svoji první hlídku, která je u ohně čeká. Ráno jsme měli svoji první rozcvičku, tělocvikář Honza "May" nám dokonce do tempa přizvukoval trumpetou. Každý z našich oddílů si vytvořil svoji svatyni, ve které budou uctívat svého boha.
Aztékové-zoo s potkany, bůh Habakuka a jedna oběť na rozpáleném rožni, i strážce měli
Mayové-bůh Ble-Ble, který měl svůj vlastní záchod:)
Olmékové-svatyně vyzdobená různými obrázky, 2 oběti obětované bohu Hamupapovi
Chvíli jsme měli oddych, zahráli si různé sportovní hry, volejbal, ping-pong a twister. Už nás čeká nás první obídek. Jaké bylo překvapení, když jsem museli říci název oběda španělsky, prý že nesmíme přijet domů bez nových cizích slovíček. Dostali jsme mobilní telefony, zavolali rodičům, rádi jsme je slyšeli, jestlipak nás slyšeli rádi i oni....Nemusíme běhat do žádných kopců, signál tu nějaký je, menší změna oproti loňsku. Po obědě jsme se šli koupat do Laguna Madre. Nejdříve jsme se mohli vycachtat a vyblbnout co hrdlo ráčí. Hloubka není nijak velká. I malí prvňáčcí vystačí do čtvrtky rybníka. Trochu se usušit a už pomalu začalo kmenové závodění. Běh-plav ve vodě kolem bójky, rychloplavba na matraci a různé skopičiny. Ještě si trochu pocachtali vedoucí a kuchaři, my jsme v klidu uschli, dostali jsme svačinu a šli zpět do tábora. Pak jsme už šli na batikování. Proto jste nám milí rodičové kupovali trička, abychom si je pěkně obarvili. Olmékové dostali modrou barvu, mayové zelenou a aztékové mají svá trička červená. Provázky jsme si však museli koupit za valouny, které jsme dostali za splněné úkoly při včerejším dni. Vzali jsme si trička, provázky a nůžky a šli směle do vázání uzlíků. Základ správně nabatikovaného trička je, pořádně zavázat provázek, aby se nám při namočení v teplé vodě nerozvázal. To se všem povedlo. Na rozvázání triček a jejich nošení si musíme ještě den počkat. Mezitím nás zabavili vedoucí, kteří si dali setík svtové série v kroketu, který ještě nedohráli... Jelikož jsme již od včerejška hezky rozděleni do oddílů, mohli jsme udělat i pěkné fotky, proto jsme se vyfotili v pravých mexických sombrerech. Pak už to začalo vypadat na pěkný déšť, obloha se trochu zatáhla a čekali jsme na první kapky. Po parném dni pěkné ochlazení, nebýt té rozohněné oblohy. Velký bůh se na nás asi moc hněvá. Blesky a hromy padaly. My jsme však schováni ve stanech nepřišli k újmě. Možná bylo trochu strachu, ale vše jsme přečkali v klidu. V deset jsme už při krásné, průhlené obloze bez mráčků a plné hvězd usínali a pokračovali pomalu v hlídkách.
